Všeobecná část

Zavřit Církevní dokumenty

Zavřit Demokracie a křesťanství

Zavřit Globalizace

Zavřit Křesťanství a politika

Zavřit Lidská práva

Zavřit Náboženská svoboda, vztah státu a církví

Zavřit Občanská společnost

Zavřit Principy křesť. sociální etiky

Zavřit Spravedlivý mír

Migrační politika

Zavřit Církevní dokumenty a vyjádření

Zavřit Informativní a odborné texty

Zavřit Legislativa

Zavřit Odborné teologické dokumenty

Zavřit Papežské dokumenty

Zavřit Vyjádření nevládních organizací

Počítadlo

   návštěv

   připojených čtenářů

Občanská společnost - Česká občanská společnost (T. Vajdová)

Převzato dne 8.9.2008 ze zdroje: http://www.euractiv.cz/socialni-politika/analyza/esk-obansk-spolenost-2004-po-15-letech-rozvoje

 

Česká občanská společnost 2004: po 15 letech rozvoje

Zdroj: Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS)
Autor: Tereza Vajdová

06.05.2005

Česká občanská společnost je po 15 letech rozvoje aktivní, ambiciózní a různorodá, ale stále čelí problémům. Může se pochlubit mnoha silnými stránkami – silnou základnou občanů, úspěšným působením neziskových organizací v oblasti ochrany přírody, celkově pozitivním vztahem s veřejnou správou a každodenní praxí mnoha neziskových organizací. Jako klíčové problémy analýza identifikovala témata veřejné vykazatelnosti a interního řízení organizací. Přináší mnoho nových poznatků, které mohou zpochybnit tradiční názory na občanskou společnost v ČR.

 

Analýza v plném znění obsahuje shrnutí hlavních poznatků, zajímavostí a důsledků projektu Index občanské společnosti (CIVICUS Civil Society Index) v České republice, který realizovala Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy. V roce 2004 byla v rámci projektu posbírána řada informací, dat a podnětů od představitelů občanské společnosti, občanů, expertů a výzkumníků o stavu občanské společnosti v ČR. Hlavním zdrojem dat je reprezentativní průzkum názorů populace ČR, který provedl STEM, a dále regionální šetření, případové studie, expertní interview a monitoring médií.

Stručné shrnutí hlavních problémů:

1. Polovina českých občanů se aktivně angažuje v občanské společnosti

Možná je načase zbořit mýty o pasivitě a malé angažovanosti občanů. 47% občanů poskytlo v posledním roce materiální či peněžní dar některé neziskové organizaci. Stejný podíl občanů je členem neziskových organizací a polovina z nich je dokonce členem více než jedné! Téměř 60% občanů se podílí na nejrůznějších společenských aktivitách v obci, jako jsou brigády, pomoc starším občanům nebo pomoc při organizaci plesů a oslav nebo kulturních a sportovních akcí.

2. Česká občanská společnost je aktivní a různorodá

V ČR existují tisíce organizací občanské společnosti. Občané jsou nejčastěji členy sportovních organizací, odborů, pěstitelských a chovatelských zájmových organizací nebo sborů dobrovolných hasičů. Vedle člensky nejsilnějších sportovních a zájmových organizaci však existují také aktivní i vlivné dobrovolné organizace s méně významnou členskou základnou, které se zabývají například poskytováním služeb tělesně či mentálně postiženým nebo sociálně slabým lidem, drogovou prevencí, pomocí lidem při katastrofách, ochranou přírody nebo ochranou spotřebitelů. Mnohé z nich umí nastolit opomíjená témata a dosáhnut pozitivních společenských změn (jmenujme příklad domácího násilí nebo vnímání problematiky umírajících osob).

3. Problém zastřešujících organizací

Podle odhadů existuje v ČR asi 80 zastřešujících organizací a sítí na regionálním či oborovém základu. Většina střech poskytuje svým členům úspěšně odbornou a technickou podporu a mnoho z nich také hraje pozitivní roli v tom, že vytvářejí společná pravidla a vyžadují jejich plnění od svých členů. Na druhou stranu mnoho střech existuje bez velké členské základy a chybí jim dostatečná důvěra a respekt ostatních občanských organizací. Přesto se staví do role mluvčích občanského sektoru a partnerů veřejné správy, což ostatní občanské organizace vnímají jako nelegitimní.

4. Od komunikace ke skutečnému partnerství

Existuje řada mechanismů pro komunikaci mezi státem a občanskou společností, např. poradní orgány vlády a ministerstev, komise a výbory krajských zastupitelstev a rad nebo tripartita. Monitoring médií, provedený v rámci projektu, ukázal, že stát většinou komunikuje s odbory a hospodářskými či profesními svazy. Většina jiných aktérů občanské společnosti v postavení respektovaných a silných partnerů zatím není. Pozitivní vliv má působení Rady vlády pro nestátní neziskové organizace a také princip partnerství Evropské unie, který začíná přinášet první pozitivní změny.

5. Firmy jsou vůči občanské společnosti stále převážně lhostejné

Velké podniky umí používat rétoriku sociální zodpovědnosti a začínají v tomto směru skládat účty, ale často jsou podezírány spíše z reklamy a sebe-propagace. Malé firmy pojem sociální zodpovědnosti neznají, přesto se někdy chovají zodpovědně v místech, kde působí, a podporují komunitní aktivity. Spolupráce mezi podniky a občanskou společností je však stále spíše výjimečná. Proto také dvě třetiny představitelů neziskových organizací označují postoj firem k aktivitám občanské společnosti za lhostejný.

6. Nízká důvěra a občanská společnost

Jen necelá pětina českých občanů souhlasí s tím, že druhým lidem se dá věřit. To vyjadřuje obecně velmi nízkou míru mezilidské důvěry ve společnosti. Pro srovnání v Německu je podíl důvěřujících lidí 40% a v Norsku 65%. Nízká míra důvěry, typická pro postkomunistické země, svým způsobem představuje překážku rozvoje občanské společnosti. Můžeme se však domnívat, že posílení občanské společnosti by dlouhodobě mohlo naopak napomoci rozvoji důvěry ve společnosti obecně. Tomu nasvědčuje i fakt, že míra důvěry mezi členy neziskových organizací je vyšší, než mezi nečleny.

7. Korupce ve veřejné správě má v občanské společnosti paralelu

V posledních letech organizace Transparency International hodnotila ČR jako značně zkorumpovanou zemi a řadila ji asi na 50. místo ve světovém žebříčku podle míry vnímání korupce. Korupce je celospolečenský problém a má tedy pochopitelně paralelu i v občanské společnosti. Představitelé neziskových organizací však spíše hovoří o zneužívání vlivu a postavení konkrétní organizace ve svůj prospěch a na úkor druhých, než o korupci jako takové. Tomuto neprůhlednému a nestandardnímu prostředí může nahrávat soutěž mezi neziskovými organizacemi o omezené zdroje stejně jako proměňující se pravidla financování a poskytování grantů.

8. Dvě vlajkové lodi české občanské společnosti: ochrana přírody a sociální služby

Představitelé neziskových organizací vnímají roli občanské společnosti především v oblasti ochrany přírody a v oblasti pomoci sociálně slabým. Narozdíl od mnoha jiných témat, jako je ochrana lidských práv, boj s korupcí nebo nezaměstnanost, hodnotili představitelé neziskových organizací jednoznačně kladně jak aktivitu, tak úspěšnost neziskových organizací v těchto dvou oblastech. Ochránci přírody a ekologové se dokázali stát víc než jen ochránci přírody a zasazují se o práva občanů a monitorují rozhodování veřejné správy ve věcech životního prostředí. Organizace v sociální oblasti se dokázaly etablovat jako poskytovatelé potřebných sociálních služeb. V rámci Indexu proběhlo první komplexní a participativní posouzení občanské společnosti v ČR. Součástí projektu je snaha, aby získané poznatky pomohly rozvoji české občanské společnosti v budoucích letech. Jak ukazuje Index občanské společnosti, bude další rozvoj občanské společnosti v ČR záležet na posílení její struktury, především síťování, spolupráce a komunikace mezi neziskovými organizacemi. Dalším slabším místem se ukázal být dopad aktivit organizací občanské společnosti na veřejnou politiku a společnost jako celek. Zde by se neziskové organizace měly více a účinněji věnovat sledování aktivit státu a podniků, ale také investovat více do budování důvěry mezi širokou veřejností.

 


Vytvořeno: 2008/09/08 ! 00:40
Poslední změna: 2008/09/08 ! 00:40
Téma: Občanská společnost
Načteno 4092 krát


Print preview Print preview     Verze pro tisk Verze pro tisk

 
Hledání




Webmaster
Kalendář
^ Nahoru ^