Všeobecná část

Zavřit Církevní dokumenty

Zavřit Demokracie a křesťanství

Zavřit Globalizace

Zavřit Křesťanství a politika

Zavřit Lidská práva

Zavřit Náboženská svoboda, vztah státu a církví

Zavřit Občanská společnost

Zavřit Principy křesť. sociální etiky

Zavřit Spravedlivý mír

Migrační politika

Zavřit Církevní dokumenty a vyjádření

Zavřit Informativní a odborné texty

Zavřit Legislativa

Zavřit Odborné teologické dokumenty

Zavřit Papežské dokumenty

Zavřit Vyjádření nevládních organizací

Počítadlo

   návštěv

   připojených čtenářů

Občanská společnost - Občanská společnost v ČR (P. Rakušanová)

Převzato dne 1.9.2008 ze zdroje: http://studie.soc.cas.cz/index.php3?lang=cze&shw=260. Zde je rovněž k dispozici celý text studie ke stažení.

 

 

Občanská společnost a občanská participace v České republice

autorka: Petra Rakušanová

 

Text nejprve na základě rozlišení pojmů občanská společnost a třetí sektor definuje prostor občanské participace. Vytvoření pojmového aparátu a teoretického rámce se jeví jako klíčové, protože pojmy občanská společnost a třetí (neziskový) sektor bývají často směšovány. Pojem občanská společnost je přes svou dlouhou tradici a dnešní aktuálnost velmi obecný a je využíván především teoreticky a konceptuálně, zatímco pojem třetí sektor je praktický a konkrétní – nabízí možnost přesného vymezení, a je proto využíván při empirickém zkoumání. Pro teoreticko-empirické spojení pojmů občanská participace a občanská společnost je klíčový fakt, že demokratický politický systém je postaven na možnosti občana přímou participací ovlivňovat věci veřejné. Text historicky vymezuje pojem občanská společnost, a na jeho základě definuje a konceptualizuje občanskou participaci v České republice. Následně pak na základě vymezení role neziskových organizací, deskripce a analýzy charakteru neziskového sektoru se příspěvek snaží definovat bariéry občanského sektoru a občanské participace v České republice.

Klíčová slova

občanská společnost, občanská participace


Shrnutí

Hlavním záměrem textu je zhodnocení dosavadního vývoje občanské společnosti, neziskného sektoru a občanské participace v České republice. Text nejprve definuje prostor občanské participace, historicky vymezuje pojem občanská společnost, a na jeho základě definuje a konceptualizuje občanskou participaci v České republice. Následně pak na základě vymezení role neziskových organizací, deskripce a analýzy charakteru neziskového sektoru se příspěvek snaží definovat bariéry občanského sektoru a občanské participace v České republice v kontextu střední Evropy.
Můžeme konstatovat, shodné rysy neziskového sektoru ve střední Evropě – řadíme sem poměrně vysoký stupeň centralizace a byrokratizace neziskového sektoru a tradiční vymezování se vůči státu, mnohdy personalizovanému politickými stranami. To je v postkomunistických zemích ještě posíleno zkušenostmi z opozičních a disidentských hnutí (občanská participace jako historická forma opozice proti státu). Dalším společným jmenovatelem neziskového sektoru ve střední Evropě je propojenost politické sféry a neziskového sektoru, jak je tomu především v Rakousku a České republice. V Polsku a na Slovensku je naopak neziskový sektor blíže ke sféře soukromé.
Postkomunistický občan je ve vztahu k neziskovému sektoru spíše organizačně pasivní a lhostejný - čelíme negativní vzpomínce nucené organizovanosti a participace. Postkomunistická společnost však nepředstavuje množinu atomizovaných individuí vystavených stavu anomie, naopak, část občanů stále považuje za významné sociální sítě, které jsou subjektivně vnímány jako součást soukromé sféry, a můžeme je považovat za alternativu občanské společnosti. Tento trend je výrazně posilován faktory jako je míra sekularizace a urbanizace a potvrzují ho i zjištění našeho výzkumu, který v rámci komparace regionů v ČR potvrdil jak odlišnost jednotlivých regionů v České republice, tak vliv velikosti sídla a regionu na participaci občanů ve veřejném životě.
V regionech s nízkou mírou participace (Moravskoslezský kraj) se občané v obtížných životních situacích spoléhají na stát a vlastní aktivitu – tradiční společenství (ve smyslu Gemeinschaft) zde převážně erodovala a na jejich místo nastupuje ve zvýšené míře pasivita. To potvrzují nejen údaje o počtu obyvatel připadajících na neziskovou organizaci v těchto krajích, ale také empirické analýzy. V takovém regionu se neziskový sektor rozvíjí pomaleji, přesto je však velmi důležitý, protože nabízí alternativu narůstající pasivitě.
Naopak nejméně se na stát spoléhají občané v regionech s rozvinutou sítí neziskových organizací (Jihomoravský kraj) - v menších sídlech doplněné o sociální sítě - a v individualizovanější Praze, kde vedle neziskového sektoru hraje podle respondentů větší roli vlastní aktivita jednotlivce. Neziskové organizace se tu stávají přirozeným doplněním tradičních vztahů. I nadále zde hrají velkou roli sociální sítě a důležitým aktérem v neziskovém sektoru je církev a církevní organizace neziskového charakteru. Jihočeský kraj se v tomto ohledu jeví jako průměrný – občané zde spoléhají jak na stát, tak na sociální sítě.
Vysoká míra, s jakou občané spoléhají na sociální sítě, poukazuje na silné rozdělení mezi soukromou a veřejnou sférou a můžeme ho označit za dědictví šedé zóny. Sítě přátel a známých jsou vnímány jakou součást soukromé sféry a jsou rezistentní vůči veřejné mobilizaci. Podle některých autorů je však i tato aktivita důležitá pro legitimitu demokracie – dochází k budování interpersonální důvěry, která posiluje i důvěru institucionální a má potenciál ke zvýšení účasti ve veřejné sféře.


Vytvořeno: 2008/09/08 ! 00:24
Poslední změna: 2008/09/08 ! 00:24
Téma: Občanská společnost
Načteno 3337 krát


Print preview Print preview     Verze pro tisk Verze pro tisk

 
Hledání




Webmaster
Kalendář
^ Nahoru ^